Přímá řeč

Toto je důležitá součást každého příběhu. Ty dvě čárečky dole a nahoře značí, že se jedná o přímou řeč, tedy, že někdo něco říká. A těm čárečkám se říká uvozovky. Obecně: Dolní se píší na začátku věty před velké písmeno. Existuje pro ně speciální znak. Word vám sice opraví i takovéto "uvozovky", které vlastně uvozovkami nejsou. Na klávesnici není pro ně žádný znak, ale dají se udělat pomocí levý Alt + 0132. Horní uvozovky se píší na konci až za interpunkční znaménko (tečka, čárka, otazník, vykřičník). Stiskněte levý Alt a naťukejte čísla 0147. „Správně to má vypadat takhle.“

A teď jak ji psát.

1)Uvozovací věta + přímá řeč.

Podívala se na mě vážnýma očima a řekla: „Jestli to nechceš dělat, tak nemusíš.“

Na konci uvozovací věty se za slovem řekla, zeptala se, pravila... píše dvojtečka. Následuje mezera, dolní uvozovky, velké pímeno. Na konci přímé řeči je tečka, vykřičník nebo otazník, končí horními uvozovkami.

MEZI UVOZOVKAMI A PŘÍMOU ŘEČÍ SE NEPÍŠE MEZERA!!!!!

2) Přímá řeč + uvozovací věta.

„Já asi zůstanu," pronesla jsem nakonec.

Přímá řeč opět začíná velkým písmenem, ale končí čárkou, vykřičníkem nebo otazníkem. Uvozovací věta začíná písmenem malým a končí příslušným znaménkem, nejčastěji tečkou.

3)Přímá řeč, uvozovací věta, přímá řeč.

„Je to tvoje rozhodnutí," potřásla hlavou, „ale já do toho jdu."

V tomto případě je uvozovací věta vložená do přímé řeči a dělí ji na dvě části. První začíná velkým písmenem a končí čárkou, následuje malé písmeno uvozovací věty, na konci opět čárka. Druhá část přímé řeči začíná malým písmenem a končí tečkou, vykřičníkem nebo otazníkem.

Ještě existují i tzv. jednoduché uvozovky ‚x, které se používají třeba pro přímou řeč v přímé řeči.

"A ona mi prostě řekla: 'To je tvůj problém.'"

Dolní: Alt+0130

Horní:Alt +0145

Platí pro ně úplně stejná pravidla jako u normální přímé řeči. Jenom se může stát, že na konci máte jako by tři uvozovky.

Doufám, že je vám to jasné. Hodně štěstí u psaní a budu se těšit u další kapitolky!